PROFIL SPOLKU:
Občanský spolek SNADNO, z.s. Přerov sdružuje osoby trpící některou z forem psychické poruchy, jejich rodinné příslušníky a přátele. Společné a hlavní cíle jsou vzájemná pomoc v nemoci, zvládání životních situací a získávání základních životních potřeb, výměna zkušenností a sdílení v nemoci. Činnost spolku byla v roce 2025 zaměřena na aktivity, které tyto cíle naplňují.
Činnost spolku byla v roce 2025 zahájena 14.2.2025 na valné hromadě, kde byly projednány a schváleny výchozí dokumenty pro činnost spolku v roce 2025 – plán činnosti rozpočet spolku a předneseny zprávy o činnosti, hospodaření a inventarizace majetku v roce 2024 a zvoleni noví členové rady spolku s následnou volbou předsedy Františka Rašky, místopředsedy Petra Matyáše a revizora spolku Pavly Kopecké na období let 2025 – 2028.
Členskou základnu tvořilo od 1.1.2025 17 členů. V důsledku ukončení členství jednoho člena spolku Josefa Čady činí počet členů ke dnešnímu dni 16. Činnost spolku organizuje a řídí pětičlenná rada spolku s předsedou Františkem Raškou, místopředsedou Petrem Matyášem a členy rady Hankou Raškovou, Markétou Matyášovou a Jiřím Tomečkou. Revizorkou spolku je Pavla Kopecká. Rada se scházela měsíčně na 12-ti schůzkách v pronajaté klubovně Alfa Handicap na náměstí Svobody 4 v Přerově.
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ ČINNOST:
Byla prováděna formou prezentace spolku na veřejnosti na rekondičně poznávacích akcích – výletech a pobytu. Pomocí triček s logem spolku a s logem našeho sponzora Rotary klubu Přerov prezentujeme mimo jiné i Přerovský region a přispíváme k osvětě duševního zdraví. Tyto akce jsou zdokumentovány a byly průběžně zveřejňovány na klubových nástěnkách v klubovně Alfa Handicap na recepci psychocentra Přerov a webových stránkách spolku www.snadnoprerov.cz kde je sumarizována celoroční činnost spolku. Dlouhodobě máme zastoupení v Občanském Spolku Pomoci Duševně Nemocným ČR, který aktivně přispíval při reformě psychiatrie. Součásti spolku je neformální klub rodičů, kteří jsou členy spolku a plnohodnotně se podílejí na činnosti spolku. Naší společnou snahou pro veřejnost bylo a je přispívat k osvětě duševního zdraví s využitím vlastních zkušeností.
Spolupráce s Duševním zdravím o.p.s. a CDZ Přerov.
Uskutečnili jsme 3 besedy na zvolená témata z oblasti duševního zdraví.
17.4. Zvládání emocí
19.6. Cesty k uzdravení.
27.11. Stav vyhoření a jak neztratit motivaci.
Besed se opakovaně účastnilo 29 osob, členů spolku, členů svépomocné skupinny při CDZ v Přerově, pobočných spolků z Alfa Handicap Přerov, rodinných příslušníků a přátel. Lákavá témata nás zaujala a vtáhla do přátelské debaty každého kdo chtěl. Odborným výkladem významně přispěli ke kvalitní úrovni debaty MuDr. Ondřej Pilc psychiatr a Robert Bubela peer-konzultant z CDZ z Přerova. A za odměnu od nás dostali drobné dárky. Besedy se konaly v klubovně Alfa handicap v odpoledních hodinách.
10.10. jsme podpořili účastí 8-mi členů spolku „Den duševního zdraví“, který je každoročně pořádán CDZ a Psychocentrem Přerov, zakoupením výrobků výtvarného kroužku „Duševní zdraví, o.p.s. a lahodných nealko nápojů z improvizovaného prodeje ze stanu. Pohovořili s pracovníky Duševního zdraví, o.p.s. a zazpívali si s členy pěveckého kroužku svépomocné skupiny. Klienti psychocentra Přerov se mohou účastňovat akcí spolku s možností využítí finančních prostředků spolku určených na pořádané akce.
Spolupráce s Rotary klubem Přerov byla v roce 2025 realizována udělováním vzájemné výhodné pomoci. Ze strany Rotary clubu to byl finanční dar 4000,-Kč na částečnou úhradu ubytování pro účastníky rekondičně
poznávacího pobytu v Deštné v Orlických horách ve dnech 5.9. – 10.9. 2025. Členové spolku příležitostně prezentovali Rotary klub Přerov klubovými tričky spolku s logem Rotary klubu zejména na rekondičně poznávacích výletech a pobytu, včetně ostatních vybraných veřejných akcích.
Spolupráce se sdružením pečujících o DN ČR, z.s.
které již dlouhodobě předkládá požadavky k reformě psychiatrie v ČR, řeší porušování práv pacientů a chování ošetřujícího personálu. Zástupce spolku se účastňuje schůzek rozšířeného výboru. V roce 2025 jsme nebyli ke spolupráci vyzváni.
KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ AKCE:
Exkurse v ORNIS – ornitologická stanice Přerov:
5.7. Současnému objektu stanice předcházelo vybudování Moravské ornotologické stanice a založení Moravsko ornotologického spolku v Přerově v roce 1932. Během let procházela stanice úpravami a rozšiřováním . Poslední rozsáhlá rekonstrukce proběhla v letech 2020-2023. Prohlédli jsme si novou expozici Ptáci Česka s 549 exponáty, u 248 druhů jsou vystaveny také vejce a rozsáhlé depozitáře s uloženými exponáty opeřenců. Součástí stanice je také stanice záchranná pro zraněné opeřence, kteří jsou po uzdravení vypouštěni nebo zůstávají v případě nemožnosti návratu do volné přírody. Měli jsme možnost vidět krmení ptačího mláděte živými larvami. Součástí stanice jsou sbírky, rozsáhlé publikace a knihovna. Pracoviště restaurátorů, ve kterém jsme obdivovali předměty a nástroje potřebné pro svoji práci. Ve venkovní části jsme si procházeli rozsáhlou ptačí zahradu Františka Gintera uznávaného přerovského učitele, ochránce přírody a zakladatele místní ornotologické stanice. Právě na jeho odkaz navazuje postupné budování ukázkové přírodní zahrady , která láká nejen ptáčky, ale i další obyvatele přírody. Stanicí nás provázel známý Petra a měli jsme možnost nahlédnout i do neveřejných prostor jako např. do depozitáře. Jeho poutavý a zapálený výklad nám umožnil nahlédnout do ptačího života a ochoty člověka mu napomáhat.
Památnou fotografii jsme pořídili na upravené zahradní střeše. Prohlídky se zúčastnilo 7 členů spolku a 2 rodinní příslušníci.Vše se nám moc líbilo.
Závěrečný večírek spolku:
13.12. Účastnilo se 7 členů spolku, 3 členové ze svépomocné skupiny a 1 rodinný příslušník. Vzhlédli jsme videa a fota z rekondičního pobytu v Deštné v Orlických horách a ze čtyř rekondičně poznávacích výletů, které připravil Petr Matyáš. Skvěle jsme se bavili, poslechli melodie na přání, zatančili a pochutnali si na „jídelní tombole“ kdo co dobrého přinesl. Všem se moc líbilo! V roce 2026 hodláme účast na kulturních a společenských akcích rozšířit v okresním měřítku.
Tradiční otužilecká show na řece Bečvě v Přerově:
31.12. jsme v počtu 5 členů byli podpořit našeho otužilce a zimního plavce člena spolku Jirku Tomečku, který se tomuto sportu věnuje již několik roků. Své postřehy nám měl možnost prezentovat po akci ve venkovní restauraci „Ve dvoře“ na TGM, kde jsme se zahřívali teplým nealko nápojem.
REKONDIČNĚ POZNÁVACÍ AKCE:
Troják – rozhledna Maruška, Tučínská rozhledna – Římská věž
27.4. Doprava 4 os. auta, 2 z Přerova Petr, jeden rod. příslušník. Na Trojáku se jěště přidala Mirka a u Římské věže Jirka s autem – hrazeno spolkem. Ze ski areálu na Trojáku jsme po turisticky značené stezce došli po dvou km na rozhlednu Maruška v n.v. 664 m a vystoupali po schodech do zastřešeného vyhlídkového ochozu ve výšce 12m. Dřevěná rozhledna vysoká 16m byla postavená v r. 2014 ve valaškém stylu a nabídla nám panorama Beskyd, Hostýnských a Vsetínských vrchů a výhled na Javorník s Radhoštěm. Po krátkém a příjemném oddychu na jarní rozkvetlé louce jsme sešli zpět k rozcestí Na Trojáku a zašli si na oběd do restaurace Na Trojáku. Po dobrém obědě a siestě jsme odjeli do Tučína Plavisko na parkoviště a po svých došli na 2 km vzdálenou rozhlednu Římská věž s n.v. 301m vybudovanou v r. 2024 po vzoru antické strážní hlásky přípomínající dle archeologických nálezů působení římských vojsk . Po výstupu na věž jsme obdivovali široké panorama Přerovského regionu.
Nikola Čapková operativně navrhla zařadit do programu návštěvu kozí farmy v Pavlovicích. Kde jsme se zvířátky strávili příjemnou hodinku s občerstvením ze samoobslužného obchůdku. Tři akce v jednom s jarním sluníčkem se nám všem líbily. Nemělo to chybu. Hezké fota v klubových tričkách se objevily na našich nástěnkách.Akce se zúčastnilo celkem 9 členů spolku a 3 rodinní příslušníci a člen ze svépomocné skupiny při CDZ Přerov.
Šternberk – hrad Šternberk, muzeum – Expozice času Šternberk
18.5. Doprava 3 osob. auta Mirka, Jirka, Petr – hrazeno spolkem. Před prohlídkou hradu jsme se posilnili a oddychli v cukrárně MA-ME KAFE. Hrad Šternberk byl založen ve 13. století Zdislavem ze Šternberka prošel rukama vlivnách rodů, zažil renesanční přístavby a na konci 19. století byl citlivě zrekonstruován. Nedávná rekonstrukce v letech 2019-2022 přispěla k jeho záchraně a zpřístupnění. Interiéry hradu nám nabídly pohledy na celou jeho dlouhou hystorii. Na hradním nádvoří jsme pořídili společné foto v klubových tričkách a kdo měl zájem tak ten si mohl vyzkoušet střelbu z luku na terč pod dohledem zkušených lučišníků. Po hezkých prožitcích jsme se přesunuli do blízké restaurace Starý Knor, posilnili se a oddychli před návštěvou muzea času.
Trvalá Expozice času byla otevřena v roce 2011 a navazaje tak na tradici města známého jako „město hodin“. Představuje strhující příběh dějin Země a celé naší civilizace. Je to zábava i poučení pro malé i velké , které vystihuje motto – Od velkého třesku k atomovým hodinám. Audio vizuální projekce, interiérová úprava s barevně světelnými efekty a četnými ukázkami hodin a hodinek v nás zanechala hezké dojmy. Čas ubíhá různě, záleží s kým a kde (Shakespeare) Nám uběhl skvěle! Účastnilo se 8 členů spolku 2 ze svépomocné skupiny a 3 rodinní příslušníci.
Lukov – zřícenina radu Lukov
29.6. Doprava 2 osob. auta – Petr , David. Z parkoviště hradu Lukov jsme se pěšo vydali ke zřícenině hradu Lukov po kilometrové části turistické stezky Cyrylometodějské lemované listnatými stromy s probleskujícími paprsky sluníčka a mechovým lesním porostem. Došli jsme k hradní bráně osazené občerstvovacím kioskem s volným prostorem pro oddych , které jsme využili před vstupem do zříceniny hradu. Do hradu jsme vstoupili průchozí lávkou přes hradní příkop , prošli hradní věží jedinou plně zachovalou stavbou hradu a vstoupili do exteriérů hradu. Zpevněné chodníčky nám umožnili si pohodlně projít všechno co zbytky hradu nabízejí k vidění. Včetně vnitřních výstavních expozic tvořící artefakty z vykopávek. Lukov je jeden z nejstarších a nejvýznamějších hradů na Moravě. Jeho počátky spadají do 13.století. V jeho držení se vystřídala řada významných šlechtických rodů. Definitivně byl opuštěn na konci 18.století a postupně se změnil ve zřícenínu. Díky usilovné práci dobrovolníků se proměnil ze zpustlé zarostlé hromady kamení ve vyhledávaný turistický cíl a památku roku 2016 v rámci ČR. Společné foto v klubových tričkách jsme si na památku a k prezentaci pořídili na nejvyšším položeném místě hradu 494 m. n.m. s překrásným výhledem na krásu okolní přírody Hostýnských vrchů.Velmi vydařeného výletu se účastnilo 5 členů spolku a jeden ze svépomocky. Krásná a romantická příroda a útržky dávné historie v nás vyvolaly spousty hezkých pocitů a vzpomínek. Na zpáteční cestě jsme smyli prach a pot z cest a osvěžili se vodách venkovního koupaliště v Holešově. Hezké počasí nám přálo a o zábavu nebyla nouze. Účastnilo se 5 členů spolku a 1 člen svépomocné skupiny.
Luhačovice – lázně
21.9. K dopravě jsme tentokrát využili nabídky ČD a přímého spoje vláčku z Přerova do Luhačovic a umožnili tak spolkovým řidičům plného vyžití se. Dopravu si hradil každý sám. Na nádraží v Luhačovicích jsme z vlaku přestoupili do busu MHD a nechali se dopravit na zastávku Pozlovice přehrada k vodní n. Luhačovice. Pohled
na širou a lesklou vodní hladinu s okolní přírodou byl úlevou po dopravě a postupně jsme načerpali potřebný elán k prohlídce lázní. Než jsme se na prohlídku vydali krátce jsme se jěště občerstvili v cukrárně Jami Café poblíž přehrady a společně vyfotili na přehradní hrázi. Do lázní jsme se vydali pěšo podél potoka Luhačovice Jurkovičovou álejí kolem Slunečních lázní na lázeňské náměstí 2,5km. Nejstarší písemná zmínka o Luhačovicích pochází z roku 1412. V roce 1629 koupil Luhačovice rod Serényi a zůstali jim v majetku po tři staletí. Majitelé využívali zdejší léčivé prameny. Samostatné lázně založil až Vincenc Serényi. Postupem času se městečko změnilo na lázeňské město s lázeňskými domy a kvalitními lázeňskými procedůrami. O to se zasloužil na počátku 20.století novodobý zakladatel lázní moravský lékař František Veselý. Léčí se zde dýchací cesty, cévní a nervová onemocnění, poruchy trávícího ústrojí, cukrovka a obezita.V lázních vyvěrá několik léčivých pramenů
a u jednoho z nejznámějších Vincentky jsme se zastavili, ochutnali její pramen a odddychli si. Nechybělo ani společné foto v klubových tričkách. Obdivovali jsme dům známého architekta D. Jurkoviče a jiné hystorické budovy lázeňského komplexu. Při procházce po kolonádě jsme neodolali rozličným nabídkám různých obchůdků. K tomuto účelu jsme si dali osobní volno až do odjezdu zpátečního vlaku a nechali vydělat prodejcům. To už, ale nezbyl čas na návštěvu muzea Luhačovického Zálesí, kterou jsme plánovali. Tak snad někdy příště. Zúčastnili se 4 členové spolku 3 členové svépomocné skupiny a 6 rodinných příslušníků.
Rekondičně poznávací pobyt – Deštné v Orlických horách
5.9. – 10.9. Místem letošního pobytu byla horská obec Deštné v Orlických horách nacházející se v okrese Rychnov nad Kněžnou v CHKO Orlické hory. Tato oblast je známá svou klidnou atmosférou, krásnou přírodou a čistým horským vzduchem, což z ní činí ideální místo pro rekondičně poznávací pobyt. Orlické hory nabízejí množství značených turistických tras vedoucích přes hluboké lesy, horské louky a vyhlídková místa. Deštné samotné je obklopeno přírodními krásami a zároveň dobře dostupné k řadě kulturních i historických památek. V okolí se nacházejí zámky, muzea a expozice věnované místní historii, tradičnímu řemeslu a přírodě. Ubytováni jsme byli v Deštné na chalupě Terasa pro 16 osob, ve dvou a tří lůžkových pokojích komfortně vybavených s vlastním soc. zařízením, společenskou místností s vybavenou kuchyní, k mání byla sauna, prostorná terasa s grilem a zahradním nábytkem. Chalupu jsme měli celou pronajatou.
Hlavní cíle rekondičně poznávacího pobytu byly:
Zlepšení duševní a fyzické kondice osob trpící některou s forem duševní poruchy, společným pohybem v přírodě, aktivním poznáváním nového, vzájemným sdílením a výměnou zkušeností s onemocněním. Aktivity byly navrženy s přihlédnutím zdravotního stavu účastníků a zájmu.
Realizovaný program:
5.9. sobota – Doprava: Tam a zpět jsme zajistili vlastními osob. automobily s řidiči Petrem, Mirkou a Ondřejem PHM tam i zpět včetně místní dopravy bylo hrazeno ze záloh účastníků. Do místa pobytu jsme dorazili v odpoledních hodinách a po ubytování a uvítání s majitelem jsme si šli prohlédnout nedaleké Skicentrum Deštné a v místním Infocentrum načerpali potřebné info. Zpět do chalupy jsme se vrátili Kačenčinou pohádkovou stezkou. Už jen tato krátká procházka nám poodhalila výše avizovanou klidnou atmosférou s krásnou přírodou a čistým horským vzduchem. Večer na uvítanou jsme na verandě roztopili krb a vše dobré co jsem přivezli k jídlu si ugrilovali a radili se o programu následujícího dne.
6.9. neděle – Zámek Opočno – zámecká zahrada, jezdecký den: Po kvalitní rozcvičce a snídani jsme o půl deváte přijeli do Opočna na parkoviště u zimního stadionu. Před prohlídkou zámku jsme si prošli zámeckou zahradu s anglickým parkem prohlédli Letohrádek, Kupkovo náměstí s palmovým skleníkem a pod hradbami řídkým lesním porostem došli do předzámeckého nádvoří lemovaného třemi podlažními arkádami. Z nádvoří byl krásným výhledem na městečko Opočno a jeho okolí. Renezanční zámek vznikl přestavbou původního gotického hradu v 16. století. V základním prohlídkovém okruhu byly k vidění sbírky z Afrických cest 1901 – 1902 tehdejšího majitele zámku Josefa II. Colloredo-Mannsfelda. Bohatě vybavené soukromé pokoje rodiny Mannsfeldů a doba života. Pokoje sloužících. Bohatá sbírka obrazů rodového pokolení. Bohaté a vkusně vybavené interiéry prohlídkového okruhu v nás zanechaly obrazy života na zámku v době jeho rozkvětu. Občerstvit jsme se mohli v zámecké kavárně u Viléma. Po prohlídce zámku jsme se pěšo přesunuli hystorickým centrem Opočna na oběd do restaurace U slunce. Odpoledne po příjezdu z Opočna jsme využili nabídky blízkého jezdeckého oddílu v Deštné projížďky na koních. Projeli se začátečníci Jirka, Nikol, Petr, František a pokročilejší Jana. Po večeři jsme při rozpravě naplánovali výlet do Skicentra Deštné s výjezdem lanovou dráhou Marta II na horský hřeben Orlických hor a turistikou na Rozhlednu Velká Deštná.
7.9. pondělí – Orlické hory – Rozhledna Velká Deštná: Po kvalitní rozcvičce a snídani jsme se pěšo přesunuli po Kačenčině pohádkové stezce do Skiareálu a v 9:00 hod dorazili lanovkou na hřeben k vrcholu Studený vrch 883 m.n.m. A dále pokračovali po červené tur. značce k rozhledně Velká Deštná 1115 m.n.m cca 3,3 km s převýšením cca 232 m se zastávkou na oddych v Luisianě údolí. K rozhledně jsme dorazili po finiši prudkého stoupání asi po hodině a půl. Dřevěná rozhledna vysoká 18,6 m založená v r. 2019 poskytuje panoramatický výhled do údolí Orlických hor a na vzdálené pohoří Krkonoš a PLR. Po krátkém odpočinku a občerstvení v kiosku v sedle Pod Jelenkou jsme mírnějším sestupem po modré došli do Luisiana údolí a stejnou cestou k lanovce. Zpět od horního nástupu lanovky do Skicentra Deštné jsme se rozdělili na dvě skupinky Nikol, Jana a Petr jeli na teréní tříkolce po Růžovém trail Deštná k dolnímu výstupu lanovky a Hani, Jirka a František lanovkou. Lanovkáři byli v cíly první a s obdivem vítali zaprášené tříkolkáče druhé v pořadí. Odpoledne po příchodu na chalupu a důkladném odpočinku jsme měli v plánu návštěvu muzea zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštné, které jsme však byli nuceni nahradit návštěvou kiosku se zmrzlinou, důvodem byla uzávěra muzea. To jsme přijali s povděkem, zůstalo nám více času na odpočinek. Večerní rozprava na příští den a to výlet do Dobrušky s exkurzí v místním pivovaru, prohlídka hystorické části a s koupáním.
8.9. úterý – Dobruška – prohlídka hystorické části , exkurze v pivovaru, koupání: Po kvalitní rozcvičce a snídani jsme nejdříve mezi sebou přivítali Markétu s manželem Ondrou a ubytovali je. Tím se doplnil počet ubytovaných a přibilo auto na dopravu. V sobotu musela odjet Míša. Do Dobrušky odjely v 9:00 dvě auta a po 20 min přistály na parkovišti u pivovaru a mohli jsme pohodlně vyčkat na průvodce výrobny piva RAMPUŠÁK. Exkurze trvala něco málo přes hodinu a průvodce nám velmi podrobně poodhalil všechna tajemství a úskalí výroba chutného moku, který jsme malými doušky mohli zkoušet po každém technologickém kroku výroby. Celkové množství ochutnávky bylo stanoveno tak, abychom všichni v bezpečí odešli po svých. V podnikové prodejně jsme měli možnost si nákupit upomínkové předměty a vzorky piv RAMPUŠÁK. Po ukončení exkurze jsme se přemístili do restaurace U Zelingerů na oběd. Po obědě následovala výprava do hystorické části městečka Dobruška s malebným náměstí F.L.Věka a jeho rodinným domem. I když počasí nebylo moc na koupání, přesto jsme to vyzkoušeli v místním koupališti a nelitovali. Byli jsme tam sami a voda nás příjemně osvěžila. Návrat do chalupy v 15:30 již proběhl podle plánu. Po osobním odpočinku jsme se v podvečer sešli na venkovní verandě u krbu a ugrilovali si kdo co měl nakoupené cestou zpět z Opočna. Následovala krátká rozprava s plánem na příští den – výlet do Rychnova nad Kněžnou – barokní Kolowratský zámek s prohlídkou interiérů , zámeckého parku a hystorického centra městečka Rychnova nad Kněžnou.
9.9. středa – Rychnov nad Kněžnou – zámek, zámecký park, hystorické centrum: Po kvalitní rozcvičce a snídani jsme po 30-ti minutách v 9:00 hod dorazili na parkoviště Dobrovského v Rychnově nad Kněžnou. Prohlídka zámeckých interiérů začala v 10:00 hod. V současnosti je v zámku umístěna expozice Muzea a galerie Orlických hor. Veřejnosti přístupná zámecká obrazárna s kousky českého a světového malířství od poloviny 15.století. Sbírka střelných zbraní z 18. století a původní stylový nábytek rodu Kolowratů. Zámek je kulturní památkou ČR. Po prohlídce jsme měli možnost se občerstvit v zámecké kavárně Kolowrat v příjemném prostředí zámeckého parku. Při porovnání interiéru a celkového dojmu z návštěvy zámků Opočno a Kolowrat jsme na první místo zvolili Opočno. Naše letité zkušenosti z cest po hystorických památkách vlasti nás k tomu opravňují , byť jen na úrovni laické veřejnosti. Návštěvu Rychnova jsme ukončili obědem v restauraci Národní dům s nabídkou kvalitních zámeckých jídel.Následovala krátka procházka po městě s fotografií u sousoší Bylo nás pět, které bylo odhaleno v roce 2003 na památku stejnojmeného názvu knihy spisovatele Karla Poláčka. Po příjezdu na chalupu jsme měli jěště v plánu odpočinkovou návštěvu místního Adventure parku Deštné pro volno časové aktivity, která proběhla jen formou prohlídky zábavných prvků jako kuželky, minigolf, fotbalgolf, lanový park a multifunkční hřiště. Podvečer předposledního dne pobytu se nesl v duchu hodnocení pobytu, předáváním pamětních listů a symbolického konečného přípitku. Všem nám 9-ti zúčastněným na pobytu se moc líbilo a zůstanou nám hezké vzpomínky.
Závěrem: Všechny realizované aktivity plynoucí ze schváleného plánu činnosti na rok 2025 nám byly přínosem k posílení duševního i tělesného zdraví. Vzájemná sounáležitost a empatie s námi byli přítomny ve všech situacích, které jsme společně prožívali. Symbolické moto na logu našeho spolku S NAdějí a Důvěrou Naprosto Otevřeně jsme plně upatnili a bude dále trvalou hodnotou naší komunity. Závěrem si všichni přejme, aby nám naše snaha, odhodlání a obětavost vydržela i nadále a činnost spolku se dál úspěšně rozvíjela.
Děkuji za pozornost!
Vypracovali: František Raška, Petr Matyáš
V Přerově: 12.2. 2026